Jak vybrat jízdní kolo

Jaké kolo si vybrat

Chcete-li si koupit nové kolo, měli byste si předem uvědomit několik zásad a v prodejně jít cíleně za svým. Mít představu o tom, co chcete, a neuvádět prodavače do rozpaků požadavkem na co nejlevnější a přitom nejlehčí kolo, které dlouho vydrží, může na něm jezdit celá rodina a nemusí se vůbec opravovat…

Cena versus kvalita

Při koupi nového kola je pro většinu běžných uživatelů rozhodující vysoká užitná hodnota. Hledat vynikající stroj za pár tisíc mezi nekonečnými regály supermarketu však asi nebude to pravé ořechové. Samozřejmě, mnozí jsou zvyklí nakupovat tímto stylem a vlastně se ani nediví, když se jim výrobek poměrně brzy rozpadne. Prostě jdou a koupí další a tak stále dokola. Pokud ale chceme, aby nám kolo dělalo hlavně radost, optimální cena v současnosti začíná na hranici okolo deseti tisíc korun.
V ceně patnácti až pětadvaceti tisíc dostaneme stroje vhodné pro sportovně založené jezdce, kteří si už chtějí užívat určité kvality. V této relaci nabízejí výrobci velmi podobné sestavy rámů a komponentů. Zhruba od třiceti tisíc si už můžeme vybírat podle sympatií k jednotlivým výrobců kol a komponentů a cizelovat sestavu.
V cenové kategorii okolo čtyřiceti tisíc začíná cena stoupat hlavně díky snižování hmotnosti a funkčnost je už na takové výši, že při postupu o další kvalitativní schůdek musíme přidávat po desetitisících. Probírat zde cenové rozdíly v této kategorii asi není přínosné, neboť ten, kdo investuje do kola takové peníze, většinou přesně ví, co chce.

Výběr kategorie kola

Davy jezdců na horských kolech funících po asfaltkách za doprovodu hukotu podhuštěných širokých plášťů pomalu vystřídaly skupinky jezdců na trekových nebo fitness strojích. Při výběru nového bicyklu je prvořadé, kde budeme převážně jezdit. Frajeřinka v podobě celoodpruženého sjezďáku používaného při jízdě po parku podél řeky nebude zřejmě to pravé. Zrovna tak není optimální pouštět se na silničce či fitness do terénu. Prostě se musíme řídit heslem „své k svému“.

HORSKÁ KOLA

Nejrozšířenější je zatím takzvaný hardtail, neboli pevné kolo. Má neodpružený rám, pružení obstarává jen přední vidlice (pokud je odpružená). Konstrukce je v současnosti převážně se slopingovou geometrií, neboli horní rámová trubka se snižuje směrem dozadu. Většina rámů bývá vyrobena z různých variant duralu, ve vyšší třídě se začínají prosazovat karbonové zadní stavby, případně celé konstrukce, u dražších modelů se můžeme setkat i s titanem či ocelovými slitinami.

Převody jsou sestaveny z trojpřevodníku a devíti pastorků. U brzd se stále více setkáváme s diskovými, i u levnějších kol můžeme najít variantu s mechanickými kotoučovkami, u dražších se jedná o hydrauliku. Klasická véčka se ale stále drží, u drahých kol se často používají hlavně díky nízké hmotnosti. Stroje bývají vybaveny i tzv. zapletenými koly, což jsou výplety většinou s nižším počtem drátů, někdy bez křížení. Co se obutí týká, výjimečně narazíme na bezdušové provedení plášťů, kromě šestadvacetipalcových plášťů existují i tzv. devětadvacítky.

Řídítka – buď rovná nebo prohnutá do tvaru vlašťovky – drží představec s ahead systémem, což je nasazení přímo na průběžně procházející krk vidlice skrze hlavové složení. Zdvih vidlice bývá zhruba od šesti do osmi centimetrů. Jezdcům holdujícím stylu freeride většina vidlic umožňuje zdvih ještě zvýšit. Hmotnost kol se pohybuje v průměru od deseti do dvanácti kilogramů.

Pro dlouhé jízdy náročným terénem jsou k dispozici i celoodpružená horská kola s jen o něco vyšší hmotností než hardtaily. Jedná se buď o softail, kdy zadní pružení mnohdy představuje jen pár centimetrů zdvihu, využívá se tlumič ve spojení s pružností materiálu zadní vidlice. U typu full je mechanizmus celé zadní stavby uložen v čepech. Zde výrobci na rozdíl od jiných komponentů kola nabízejí mnoho variant řešení systému – přepákování, uložení tlumičů apod. Vybrat to nejvhodnější je opravdu těžké, jednotlivé systémy mezi sebou soutěží v hmotnosti, jednoduchosti, složitosti údržby, efektivitě přenosu energie šlapání, charakteristice tlumení a pružení. Ten, kdo se rozhodne pro celoodpružené kolo, by měl jednotlivé varianty předem pečlivě prostudovat.

CROSS

Nejedná se o cyklokrosová kola, ale o jakýsi hybrid mezi horským a silničním kolem. Výsledkem je cestovní stroj s koly velkými dvacet osm palců, odpruženou vidlicí se zdvihem okolo sedmi centimetrů, mnohdy i s odpruženou sedlovkou a rámem, a hlavně s pohodlným posedem umocněným rovnými řídítky. Výjimečný není ani nastavitelný úhel sklonu představce, který umožňuje se na kole notně vzpřímit. Samozřejmostí je velký rozsah převodů, brzdy bývají tzv. véčka. Kolo umožňuje jízdu i v lehkém terénu, ale dokáže i uhánět po silnici. Nevýhodou je, že v terénu to prostě není mtb a mimo terén silnička. Nakonec v obou krajních případech musíme zkousnout určitý kompromis.

TREKING

Pro lehčí terén, cestování pěšinami a polními cestami jsou určena trekingová kola. Oproti crossům nemívají odpruženou vidlici ani sedlovku, pláště jsou ještě o něco více určeny do méně náročného terénu, vzorek mnohdy disponuje středovým průběžným pásem pro snížení valivého odporu. Stejně jako v případě crossů se dá kolo osadit výbavou v podobě nosičů, blatníků, světly apod., určenou i k několikadenní turistice.

FITNESS

Pro sportovně založené jedince, kteří používají kolo převážně jako nástroj k udržení kondice, nebo pro ty, kdo mají možnost využívat kvalitní povrch cyklostezek či silnic, jsou určena fitness kola. Jedná se vlastně o variantu silničních strojů s pozměněnou geometrií rámu, jinak koncipovaným posedem, větším rozsahem převodů, případně jinými brzdami. Rámy mají delší zadní stavbu, aby zaručily větší pohodlí a snadnější ovládání, totéž se týká i přední vidlice, která disponuje delší stopou. Brzdy jsou čelisťové, ale používají se i véčkové čelisti, ovšem v subtilnějším provedení než u mtb. Někdy se setkáme i s kotoučovkami. Níže posazená řídítka jsou rovná. Oproti silničním kolům je obutí více turistické, pláště mívají šíři od třiadvaceti milimetrů, běžné jsou pětadvacítky i širší. Sady komponentů obsahují nejčastěji trojpřevodník a devítikolečko.

SILNIČNÍ KOLA

Ti, kdo holdují královně cyklistiky, mají na výběr obrovskou škálu modelů. Ceny dobrých kol začínají zhruba od dvaceti tisíc korun a postupují až k několika stovkám tisíc. Kdo si chce opravdu kolo užívat, zvolí už desetirychlostní sadu, má možnost výběru ze dvou hlavních výrobců Shimano a Campagnolo. U většinou duralových rámů už nalezneme karbonové zadní stavby, vidlice z uhlíkových vláken bývá samozřejmostí. Obliba silničních kol ve světě opět roste, bohužel u nás díky nekvalitním silnicím a hlavně úrovni našich řidičů je tento trend značně opožděn. Kdo chce silniční kolo použít pro turistiku, musí při výběru zkontrolovat, zda lze vybraný model vybavit nosiči apod.

DALŠÍ KATEGORIE

Existují samozřejmě i další kategorie, např. freeride, bmx, downhill, trnsalp, enduro, dirt… Setkat se můžeme i s cruisery, dráhovkami, lehacími koly, tandemy a podobně. Pro běžné cyklisty žijící ve městech je pak zajímavá kategorie city biků, tedy kol do města. Nesmíme zapomenout ani na varianty kol určených pro ženy. Mnozí výrobci se této kategorii začali věnovat velice vážně, a tak je lze vybírat skoro ve všech modelových řadách. Také výběr kol pro děti je velice pestrý, dají se sehnat stroje už pro tříleté prcky. Členění na jednotlivé typy se ale týká až zhruba šestiletých – zde lze vybírat z rozličných variant, nechybí ani celoodpružené modely. Jedinou nevýhodou je, že většina dětských kol má stále poměrně vysokou hmotnost.

Převzato z portálu tiscali.cz